|
|
Vliv formativního hodnocení na sebehodnocení žáků ve výuce informatiky na ZŠ
Vaníček, Petr ; Novák, Jaroslav (vedoucí práce) ; Tocháček, Daniel (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkou, jaké jsou rozdíly v sebehodnocení u žáků, kteří pracovali s formativním hodnocením, a těch, kteří byli hodnoceni učitelem a běžnou klasifikací. Cílovou skupinou byli žáci 2. stupně základní školy, sledovaným vyučovacím předmětem informatika. Cílem práce tedy bylo zjistit, jakým způsobem se projeví na žákově sebehodnocení zavedení formativního hodnocení do výuky. V teoretické části autor definuje klíčové pojmy s důrazem na typy školního hodnocení, hodnocení žáka vrstevníkem, jeho sebehodnocení a klasifikaci. Dále se dotýká výuky IVT na 2. stupni základní školy z pohledu rámcového vzdělávacího programu a školního vzdělávacího programu. Pro výzkum byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie - technika zúčastněné pozorování. Výzkum probíhal paralelně v 8. A, kde byli žáci učitelem během pololetí sledováni a hodnoceni běžnou klasifikací, pouze v jeho závěru obdrželi k vyplnění sebehodnotící dotazníky. Žáci 8. B průběžně po celou dobu pracovali se vzájemným hodnocením a sebehodnocením, učitel zde zastával roli pozorovatele a mentora. Na závěr pololetí vyplňovali stejný sebehodnotící dotazník. Z výzkumu vyplynulo, že žáci třídy B uměli lépe pracovat s dotazníkem sebehodnocení, dokázali přesněji a reálněji zhodnotit své schopnosti a dosažené znalosti, a jejich...
|
|
|
Psychická zátěž ve škole a její zvládání ve vztahu k self-efficacy u studentů SŠ
KAPROVÁ, Aneta
Diplomová práce se zabývá tématem psychické zátěže ve škole a jejím zvládáním ve vztahu k self-efficacy u studentů středních škol. Je členěna do dvou hlavních částí - teoretické a empirické. Teoretická část práce představuje sledovanou problematiku psychické zátěže a stresu skrze základní pojmy, koncepce a teorie v psychologii. Zaměřuje se především na kontext školního prostředí, tzn. klasifikaci stresových podnětů, zdroje a modifikátory školní zátěže, projevy a důsledky stresových událostí. Postihuje zvládání stresu, resp. copingové strategie a důraz klade zejména na osobnostní determinanty vnímání a zvládání psychické zátěže. Teoretickou část práce uzavírá kapitola věnující se charakteristice adolescenta ve vztahu ke zvládání psychické zátěže. Empirická část se zabývá výzkumem psychické zátěže ve středoškolském prostředí, s cílem prokázat existenci vztahu mezi hodnocením psychické zátěže studenty středních škol, preferovanými copingovými strategiemi a self-efficacy (obecnou vlastní efektivitou). Dílčím cílem je prozkoumat vztah předkládaných proměnných s ostatními demografickými determinantami (věk, pohlaví, studovaný obor). Naším záměrem je zmapovat výskyt školních stresorů u výzkumného souboru středoškolských studentů z hlediska posouzení míry jejich výskytu a intenzity emocionálního hodnocení a zjistit, zda mezi těmito dvěma aspekty (mírou častosti výskytu a mírou intenzity stresu) existuje souvislost. Výzkum je uskutečněn prostřednictvím kvantitativní výzkumné strategie. Dotazníková baterie zahrnuje tři dotazníky: Strategie zvládání stresu (SVF 78), Dotazník stresových situací (DSS 47), Dotazník obecné vlastní efektivity (DOVE). Výzkumný soubor tvoří 212 studentů střední odborné školy. V našem výzkumném nálezu byl potvrzen signifikantní pozitivní vztah mezi mírou výskytu školních stresorů a mírou intenzity pociťované psychické zátěže. Výsledky prokázaly statisticky významné vztahy mezi intenzitou stresu, self-efficacy a preferovanými copingovými strategiemi. V empirické části jsou uvedeny veškeré výsledky našeho výzkumu včetně jejich diskuze i limitace.
|
|
|
Motivace středoškolských studentů ke školní práci
Fiedlerová, Lucie ; Morávková Krejčová, Lenka (vedoucí práce) ; Gillernová, Ilona (oponent)
V současné době se na mnoha středních školách učitelé potýkají s malým zájmem studentů o vyučované předměty. Rovněž výzkumná zjištění opakovaně ukazují, že s přibývající délkou studia klesá motivace žáků ke školní práci a v období dospívání, navzdory skutečnosti, že si mnozí z nich volí své budoucí profesní zaměření, dosahuje jejich motivace velmi nízké úrovně. Práce se bude věnovat souvislostem mezi motivací studenta ke školní práci a postoji a dovednostmi učitelů - jejich výchovným řízením, kladným či záporným vztahem. Teoretická část práce bude zaměřena na vymezení zmíněných koncepcí - edukační styly, motivaci, resp. druhy motivace a jak ovlivňují nejenom samotný proces učení, ale také výkony a studijní výsledky a s nimi úzce související výkonové cíle. V praktické části bude realizováno výzkumné šetření, které se zaměří na ověření souvislosti motivace studentů ke školní práci s edukačními styly jejich učitelů. Klíčová slova motivace, edukační styl, dospívání, výkonové cíle, studijní výsledky, proces učení, učitel, student střední školy
|
host ::
RSS.